Je to ideální způsob přípravy zeleniny na zimu. Většinou se připravuje ze zelí, mrkve a cibule, ale můžete zkusit kvasit i jinou zeleninu. Klasické okurky (na kolečka), květák, cuketu, tuřín, červenou řepu... cokoliv, co vás napadne.
Já jsem zkoušela zatím jen zelí (bílé i červené) s mrkví a cibulí.
Tady je můj postup:
Potřebuji středně veliké zelí, mrkev (asi 2 kusy) a 1 větší cibuli. Dohromady by to mělo mít asi kilo.
Zelí nakrouhám na tenké nudličky (čím jemnější, tím lepší), mrkev nastrouhám na hrubo a cibulku nakrájím na půl kolečka. Všechnu zeleninu dám do mísy a přidám 15g soli (můžete dát i 20g, ale ne víc, zelenina by byla hodně přesolená) a lžíci kmínu.
Zeleninu nechám hodinu povolit, mezitím se vytvoří šťáva.
Připravím si můj minikvašák :-) Je kameninový a koupila jsem ho tady.
Minikvašák proliji vřelou vodou. Napěchuji do něj všechnu zeleninu, hodně udusávám pěstí. Pokud zelenina nevytvořila dost šťávy, doliji trochou převařené a zchladlé vody. Jen tak, aby byla zelenina ponořená.
Nechám 5 dní na lince kvasit. Poté napěchuji do sklenic. Uchovávám v lednici i měsíc. Pickles je výborné jen tak k chlebu, nebo pár lžiček k hlavnímu jídlu. Dá se samozřejmě upravovat i tepelně (zelňačka, guláš, zapékaná zelenina s pickles), ale ztratí se tak cenné látky.
Sůl se dává do pickles nejen jako ochucující složka, ale taky reguluje růst nežádoucích heterofermentativních bakterií.
Pár zajímavostí:
- hotový produkt má asi 2% kyseliny mléčné
- na kvašení se podílí tyčinkové bakterie druhu Lactobacillus plantarum
- je důležité dodržovat anaerobní podmínky - zelenina ponořená a zatížená!
- obsahuje nezanedbatelné množství kys. L-askorbové (vit. C)
Navnadila jsem vás? Vzpomínáte na dětství nebo děláte i dnes klasicky kvašené zelí?
Jen pro upřesnění. Kysané zelí kupované v obchodech není klasicky kvašené zelí. Kyselost je zajišťována octem.
Žádné komentáře:
Okomentovat