čtvrtek 28. ledna 2016

Slamáček

V prosinci a v lednu se tu neobjevil žádný článek. Cože se dělo v posledních dvou měsících? Někdo se fláká a zahálí? Naopak! Stavíme náš slamáček.

Začátkem prosince nastoupili tesaři a pustili se do díla. 
 Stěny už stojí


Tady dokonce jsou již vaznice a krovy. 


S partou Viktora Karlíka vkládáme balíky do střechy.

Dokonce i já jsem vylezla na střechu. 
Střecha je hotová. 


Vkládáme balíky do stěn.


A tady je hotovo. 

Co budeme dělat v únoru? Čeká nás izolace podlahy pěnosklem, okna a docpávání skulinek ve stěnách slámou. 

Ale slibuji, že si najdu i čas na nějaká ten recept :-) Mějte se krásně. 
Vaše slámová M.

neděle 22. listopadu 2015

Rýžový koláč

Pořád přemýšlím nad moučníky, kde by nemusel být tuk, vejce ani cukr. A přitom by chutnal skvěle :-) Jak se zdá není to nereálné. V koláči, který vám chci představit, se mixují celá zrna. Ušetříme tím za mouku, nepomletá zrna nežluknou a navíc je to poměrně rychlá záležitost.  

Na koláč potřebuji:
  • 300 g kulatozrnné rýže
  • 100 g jáhel
  • 500 ml ovesného mléka
  • lžička skořice
  • 100 g kokosu + na podsypání formy
  • 100 g rozinek
  • 100 g vlašských ořechů + na ozdobu
  • rýžový sirup
Rýži a jáhly namočíme na 12 hodin. Vodu jednou vyměníme. Poté vodu slijeme a obilniny dáme do mixéru (ideální je blender), zalijeme ovesným mlékem a přidáme kokos, rozinky, vlašské ořechy a rozmixujeme. Těsto by mělo být co nejvíc hladké. Osladíme rýžovým sirupem dle chuti a vlijeme do vymazané a kokosem vysypané formy. Vrch ozdobíme ořechy. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180°C 40 minut.



Koláč slavil doma úspěch. Doufám, že potěší i vás.

Mějte se krásně.
Vaše M.

středa 18. listopadu 2015

Modlitba

Pomodleme se ( a je jedno k jakému bohu, důležitá je myšlenka) 

za smrt nevinných lidí, 


za opuštěné a bezbranné děti, 


za budoucnost našich dětí, 


za záchranu pralesů a života v nich, 


za přírodu, 


za ZEMI. 


Bulgurový salát s polníčkem

Oknem fouká do stavení. 
"Přišla jsem k vám pro krmení, 
venku už nic neroste. 

Pomozte mi, pomozte!"

Je vám říkanka povědomá? Je z knížky Jak zvířátka našla domov (Dagmar Hilarová). Se zvířátky to dopadlo nakonec dobře. Našli chaloupku a dědeček s babičkou je vzali dovnitř a postarali se o ně.
Ale není úplně pravda, že nic neroste, pokud jste zaseli v srpnu polníček, tak si právě teď užíváte sklizně.
Polníček je odolný salát a lze ho sklízet i v zimě. Ve velkých mrazech je lepší polníček na záhoně zakrýt, aby nezastavil růst. Obsahuje hodně vitamínu C, železa, hořčíku, draslíku, vápníku a samozřejmě kyseliny listové. Polníček nijak tepelně neupravujeme a je ideální do směsi salátů nebo teplých salátů s obilninami, brambory a zeleninou. Připravila jsem pro vás bulgurový salát s polníčkem.

Na salát potřebuji:
  • 250 g bulguru
  • polníček
  • mladou pampelišku list
  • petrželku kudrnku
  • sůl, pepř, mletý koriandr
  • olivový olej
  • dýňová semínka
  • čerstvou majoránku

Uvařím si bulgur (bulgur dám do hrnce a zaliji vodou, cca 2 cm nad bulgur, osolím, vařím bez míchání do vypaření vody). Do bulguru přidám olivový olej, čerstvě mletý pepř a koriandr. Vmíchám umytý polníček, pampeliškový list a dýňové semínka. Ochutím čerstvou majoránkou. Pokud jste pěstovali majoránku doma nebo na zahradě víte, že chuť čerstvé je nesrovnatelně lepší než sušené drti z obchodu. Majoránka je jednoletá bylina a lze ji pěstovat i doma za oknem. 



Mějte se krásně.

Vaše M.

středa 4. listopadu 2015

Petrželový krém

Tak ano, opravdu ho máme, máme doma Kámen. Teda má jen pár milimetrů, dalo by se mu říkat kamínek, ale za to zlobení je to prostě Kámen. A kde že je? Usídlil se v močovém měchýři a zlobí a zlobí, už nějaký půlrok. Rozhodli jsme se nedat mu šanci a ještě mu to trochu znepříjemnit, přejdeme tedy na čistě veganskou bezlepkovou stravu. Doufáme, že v tak zdravém těle se prostě držet nemůže. Je to pro mě výzva. Tak striktně jsem dlouho nevařila. Držte nám palce. Jedeme dál ...

Starší trpaslík má stále problém s polévkami (a jídly), kde jsou velké kusy zeleniny. Nejlepším řešením je z polévky vytvořit krém. Takové hladké polévce s dýňovými semínky, které miluje, se nedá odolat. 

Na petrželový krém potřebuji:
  • 4 petržele
  • 100 g jáhel
  • cibulku
  • česnek (pro děti vynechat)
  • zeleninový vývar (1,5 l)
  • sůl, pepř, bobkový list, nové koření (4 kuličky)
Opražím si cibulku s česnekem (vše nakrájené na kostky), přidám koření, nakrájenou petržel a spařené jáhly. Chvíli opékám. Zaliji zeleninovým vývarem, osolím a vařím do změknutí jáhel. Na závěr rozmixuji a při podávání posypu dýňovými semínky.





Mějte se krásně.
Vaše M.

úterý 20. října 2015

Domácí bylinková hořčice


Nechala jsem si od výborné Dany Škvor udělat návrh zahrady podle feng shui. Máme zahradu a pozemek na stavbu ve tvaru dlouhé nudle a zatím jsem jela podle plánu: osázím okraje, na začátek bylinky a záhonky a vzadu sad. Pořád to nebylo ono, zahrada se zelená, keře začínají plodit, ale chybí tam nějaké zázemí. Místo, kde se dá posedět, uvolnit se, užít si krásné okolí. 

Paní Dana nám udělala návrh ve vlnách, keře a záhonky vytváří vlny a končí srdcem. Navrhla nám místo pro ohniště, houpačku pro děti i dospělé, mužský koutek (dřevo, totem), dětský koutek, vodní prvek. Začala jsem ohněm a přesadila jsem keře do prvních oblouků. A světe div se, naráz je místo, kam si lidé intuitivně sedají, odpočívají, klábosí. 
Oheň je příjemný (hlavně teď na podzim) a děti ho milují. Už to není jen sprint s motykou a chvilky poflakování s dětmi na dece. Ne, je kde se usadit a vychutnat si poslední sluníčko. Těším se na další přetváření a pocity z nových tvarů. :-)


Koupila jsem si od skvělého Pana Pekaře (opobchod) černé semínka hořčice. Vrhla jsem se na domácí hořčici a bylinky v ní nesmí chybět.

Na hořčici si nachystám:
  • hořčičné semínko bílé 75 g
  • hořčičné smínko černé 75 g
  • jablečný ocet 500 ml
  • dvě lžíce medu
  • velkou lžíci sušeného rozmarýnu
  • lžíci sušeného estragonu


Ocet svařím s bylinkami a nechám vychladnout na odhadem 40 stupňů. Přidám hořčičné semínka a med. Rozmíchám a nechám do druhého dne v lednici. Vyndám z lednice a rozmixuji (nejlépe blendrem). Hořčice je pikantní, ale ne nějak extrémně. Časem zjemní. Pokud vám přijde hodně pikantní, je možné nahradit čtvrtinu octu bílým vínem. Bylinky nevyndávám, rozmixují se na jemno.
 

Hořčice v pěkné skleničce a patřičně vyfintěná může sloužit jako milý dárek k Vánocům. (a že už se blíží!)


(mimochodem větvička je z hlohu a u nás jsou všechny hlohy jedlé, tak hurá do nich :-) )

Krásný den.
Vaše M.

úterý 13. října 2015

Petrželová polévka s hlívou

Po delší době nás dostihly plískanice a nastal čas na teplou polévku. Nemáte zrovna zeleninový vývar nebo bujón? Nevadí, stačí svazek petrželové nati.

Na polévku potřebuji:

  •   2 velké petržele
  • zelenou nať z petržele
  • půlku růžičky brokolice
  • 200 g hlívy ústřičné
  • sůl, pepř, nové koření
  • olivový olej
  • 2 cibule
Cibuli si oloupu a nakrájím na drobno. Rozpálím v hrnci olej a smažím cibulku. Petržel očistím a nakrájím na kostičky, brokolici omyji a rozeberu na malé růžičky. Zeleninu přidám do hrnce k cibulce. Omyji hlívu a nakrájím na proužky. Až je zelenina osmahlá, přidám hlívu, osolím, opepřím a vhodím 3 kuličky nového koření. Nechám dusit pod pokličkou. 
Podušenou hlívu zaliji horkou vodou a přidám nať petržele, vařím dokud není zelenina a hlíva měkká (mám raději zeleninu na skus, ne úplně rozvařenou). 


Petrželová nať (kterou nemusíte moc šetřit) slouží místo zeleninového bujónu. Dodá polévce chuť. Vyzkoušejte :-)



                                                       
Na konci září jsme stihli ještě omrknou a na vlastní nohy vyzkoušet stezku bosou nohou ve Valticích. 

S trpaslíčkem vlastníme bosobotky, takže nám ani netáhlo na šlapky. Na české straně moc stanovišť není, ale v Rakousku se to rozjede. Můžete si projít chodníčky s kamínky, kůly a pískem, omrknout výhled z rozhledny, zkusit projít vodou, sklouznout se na super dlouhé skluzavce, procvičit paměť i předat své starosti a strasti balvanu uvnitř spirály. A když budete mít štěstí potkáte i nějakého tura ve zvířecí podobě.


Kolik nás je? Správně, čtyři, miminko se ukrývá v šátku. 




Mějte se krásně. 

Vaše M.

úterý 8. září 2015

Bylinný čaj na zánět prostaty

Dnešní příspěvek bude na první pohled pro muže, ovšem pouze na první. Pokud je v rodině nějaký problém, nejčastěji nemoc, tak ji řeší celá rodina a dotýká se všech. 

Zánět prostaty je velmi nepříjemný stav, hlavně pokud se překulí do chronického stavu. Velmi často se dá zaměnit se zánětem močových cest a diagnózu je nejlépe nechat na zkušeném urologovi. Pokud už víme co nám je, můžou nám pomoci bylinky. 

Co na čaj budeme potřebovat?

Na 100 g směs použijeme:

  • 40 g vrbovky malokvěté
  • 30 g zlatobýlu
  • 20 g květů vřesu
  • 10 g dobromysli obecné
  • používáme ve formě nálevu, pijeme 0,3 l 2-3x denně
Bylinky jsou samozřejmě ideální vlastnoručně sbírané. Můžeme do nich vložit prosbu o uzdravení. Pokud tu možnost nemáme, snažíme se sehnat kvalitní sypané bylinky. Hodně pěstovaných bylinek je v bio kvalitě, bylinky sbírané ve volné přírodě by měly být z neznečištěných lokalit. 
Dobrou zkušenost mám s internetovým obchodem prodejbylin, v kamenném obchodě kupuji většinou od Grešíka. 

Povíme si víc o konkrétních bylinkách obsažených v čaji. 
Vrbovka malokvětá

zdroj: herbar.org
O vrbovce se zmiňuje ve své knize rakouská bylinkářka Maria Treben. Vrbovek je více druhů a kromě dvou (velkokvěté a huňaté) mají léčivé účinky. Vrbovku můžete najít na vlhkých stanovištích v blízkosti řek i na vlhkých loukách. Dává přednost vyšším nadmořským výškám - od 300 do 2500 m n. m. Má malé načervenalé květy, které sedí na podlouhlém, úzkém semeníku, když ten pukne, vyletují z něj semena s bílým chmýřím.

„Onagraceae - Epilobium parviflorum-1“ od Hectonichus – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Onagraceae_-_Epilobium_parviflorum-1.JPG#/media/File:Onagraceae_-_Epilobium_parviflorum-1.JPG
Bylina se používá především při zánětu prostaty, při chronickém prostatitismu a při stařeckém nezhoubném zbytnění prostaty. Připravuje se z ní především nálev. 
Janča a Zentrich doporučují kombinaci vrbovky a vrbky, na některé muže působí více vrbovka, na jiné vrbka. Maria Treben uvádí i protinádorové účinky, Janča a Zentrich jsou v tomhle směru více opatrní a považují vrbovku spíše za doplňkovou drogu.

Zlatobýl obecný (Celík zlatobýl)

Rostlina 80 cm až 1 metr vysoká, vyskytuje se ve světlých lesích. Z naší přírody postupně mizí a její příbuzné druhy (celík obrovský a celík kanadský) ji v jejích léčivých účincích nedokáží plně nahradit. 
Sbírá se květ a nať a to těsně před rozkvetením, nejlépe mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední, kdy má nejsilnější účinek (v jinou dobu je účinek až o 60% nižší!). 
Zlatobýl je bylinou především na onemocnění ledvin a poruch močového měchýře. Má odvodňující účinek a působí i na onemocnění prostaty. Ovlivňujě příznivě i citový život člověka. Při zklamání a jiné duševní zátěži bychom měli pít nálev ze zaltobýlu.

Podle Janči a Zentrycha působí desinfekčně, rozpouští kaménky, podporuje celkovou látkovou výměnu, tlumí krvácení v zažívacím ústrojí, odstraňuje deformaci ledvin. Může se používat i zevně na nehojící se rány, ekzémy, infikované rány. 
Podává se ve formě nálevu, lihovodného roztoku a dobrá je i mast na kožní problémy.

Vřes obecný


Vřes roste především na písečných a rašelinných půdách, vybírá si slunné stanoviště. Má 25 cm dlouhou lodyhu a starorůžové až fialové květy. 
Nejčastěji se sbírá nať, ale kvalitnější drogou je květ. Vřes je nedoceněnou, univerzálně působící bylinou. Je prvotřídním desinfekčním prostředkem močových cest, je vhodný i při zánětech pánvičky ledvinné i jako drtič močových kaménků. Uklidňuje, reguluje trávení a působí mírně protiprůjmově. Vylučuje z těla soli kyseliny močové, a je tak vhodný při revmatismu a dně. Lze jej využít jako protizánětlivý prostředek v trávicím ústrojí, močových cestách a především gynekologii. 

Vřes je vhodný i na dlouhodobé podávání, pro těhotné a kojící ženy a může se dát i malým dětem. Nemá žádné nežádoucí účinky.

Dobromysl obecná

Dobromysl je trvalka a dá se pěstovat dobře i na zahradě. Sbírá se kvetoucí nať po celé léto, nejlépe kolem poledne. 
Je to velmi univerzální droga s protikřečovými účinky. Hodí se k doplnění hořčíkové terapie při křečovitých stavech, včetně epilepsie. Prohlubuje sílu srdečního stahu a zlepšuje periferní a srdeční prokrvení. Dále tlumí křečovité břišní bolesti při zkaženém žaludku. Podávání je také velmi vhodné při silném zahlenění a při dráždivém, suchém kašli. 
Při delším pravidelném podávání působí jako antidepresivum a zlepšuje náladu. 
Používáme ve formě nálevů, do směsí, jako koření (oregano) nebo do alkoholových výrobků.

Droga nemá kontraindikace, ale dlouhodobé používání vyšších dávek se nedoporučuje pro možný výskyt hemoglobinu v moči. 

Doufám, že vám čaj pomůže a uleví.

Mějte se krásně a buďte zdraví
Vaše M.

Pozn. použila jsem knihy od Maria Treben (Moje léčivé rostliny) a Janči a Zentricha (Herbář léčivých rostlin)